Japonský topol - uskladnění a využití

Sušení a uskladnění

Obsah vody v biomase se v praxi pohybuje v širokém rozmezí 15–70 %. Dřevní biomasa z výmladkových plantáží sklízená v zimním období obsahuje 45–55 % vody (přibližně 1 l/kg suché váhy).

Výhřevnost s obsahem vody samozřejmě klesá, a proto je důležité čerstvě sklizenou biomasu dosušit na vlhkost 20–30 % a potom ji vhodně uskladnit. Vhodný postup je nutno volit podle způsobu sklizně: zda je čerstvá biomasa sklizena v celých kmenech nebo štěpkována.

V prvním případě je možné nechat kmeny ležet na hromadách a vysychat 100–190 dní vlivem povětrnostních podmínek. Po uplynutí této doby dosáhne obsah vody v dřevě rovnovážného stavu okolo 20–35 % (dle vnější vlhkosti) a další dosoušení by bylo nutné dělat za použití sušiček ( což je neekonomické).

Je zajímavé, že na rychlost a efektivnost vysoušení nemá vliv fakt, zda je hromada pod střechou nebo na volném prostranství. Vlhkost z dešťových srážek vysychá rychle. Nejvhodnějším obdobím k ukončení tohoto přírodního vysoušení je srpen, případně září – neboli do nástupu podzimního vlhčího počasí. Potom je vhodné kmeny seštěpkovat a štěpku uložit nejlépe v zastřešeném skladu paliva.

Po sklizni se porost znovu nezakládá, využívá se pařezová výmladnost topolu. Pokud chcete při pěstování na kulatinu mít v dalších letech opět vždy jednotné kmeny (né vícekmeny – trojáky…), pak v prvním roce po sklizni, kdy se na pařezech vytvoří nový obrost, vyřežte slabší jedince a nechte vždy jeden dominantní zdraví prýt. Vznikne z něj opět plnohodnotný strom.

V případě, že zvolíte sklizňovou metodu kukuřičnou řezačku na štěpku v jedno nebo dvojřadkách, nové výhony se z pařezů neodstraňují, naopak je dobře, že se tvoří vícekmeny.

Možnosti využití

• palivové dříví ve formě polen
• v teplárnách a elektrárnách ve formě dřevní štěpky
• lze z něj vyrábět pelety
• nábytkářský a dýhárenský průmysl
• obklady pro finské sauny
• řezbářská výroba
• živé ploty
• protihlukové stěny u dálnic
• ozelenění výsypek a starých hald