Články
Paulownie
19.02.2013
Mýty a fakta o paulownii.
Za poslední měsíc mi oslovilo více zákazníku a ptalo se na dřevinu
Paulovnii. Zda je lepší než topol, proč jí už nepěstujeme a nenabízíme
atd. O tuto dřevinu jsem se zajímal již v minulosti, asi tak před 8 lety,
dokonce jsem podnikl cestu do Asie, kde je její domovina a navštívil tam
plantáže této dřeviny. Dokonce mám i fotky z těchto plantáží.
Průměrná roční teplota je zde ale přes + 20 st.C. Musím říct, že mi
zprvu tato rostlina hodně nadchla a líbí se mi dodnes. Vlastnosti jejího
dřeva a její opravdu rychlý růst jsou fascinující.
Paulovnie však není žádný nově objevený fenomén, tato dřevina se
u nás i v Evropě již zkoušela v minulosti pěstovat. Vhodné klima mají
například Řecko, jih Itálie, Španělsko.., ale ani tam těchto plantáží
moc není. Kladu si otázku, proč už ji Italové nepěstují ve velkém místo
topolů. U nás se najde také pár rostoucích okrasných jedinců, ale vždy
na místech chráněných, v těch nejteplejších lokalitách. Na webových
stránkách jsem našel irskou firmu, která sem chce tuto dřevinu začít
v příštím roce dodávat a to sice dvě nové odrůdy – paulownia CFI a
Biomass. Tyto odrůdy by měly být mrazuvzdorné, avšak u nás nebyly ještě
vůbec odzkoušené, nebyly založeny ani ukázkové zkusné plochy. Rád bych
věřil, že tato rostlina u nás poroste, ale dřevina z tropického pásma
nemůže nikdy dosahovat takových růstových vlastností jako v domovině.
Když jsem počítal náklady na založení 1 ha plantáže paulovnie CFI, kdy
jsou k dostání jen sazenice z explantátových kultur in vitro, jejich
počet na hektar je 600–800 ks při ceně jedné sazenice od 125 do
250 Kč/ks, počítám s cenou 200 Kč/ ks , tak jen za sadbu to vychází
120 až 160 000 Kč, což je pro mnoho zákazníků nereálné. Pokud bych
chtěl srovnat náklady na sadbu japonského topolu, kdy jsme dnes v průměru
někde na 2 Kč/ks a při sadbě 8 000 ks/ha je to 16 000 Kč, což je 1/10
z ceny za sazenice paulovnie. Další otázkou zůstává, jak se k tomu
postaví ministerstvo životního prostředí a ministerstvo zemědělství, zda
vůbec povolí tuto dřevinu pěstovat na zemědělských půdách a pokud ano,
tak jestli se nebudou muset převádět pozemky ze ZPF (zemědělského
půdního fondu) na LPF (lesní půdní fond). Nechci zde kritizovat paulownii a
propagovat jen topoly a tvrdit, že nic lepšího neexistuje, ale fakt, že
v minulých 40 až 50ti letech bylo v Čechách ve výzkumných ústavech
testováno velké množství energeticky významných rostlin a že
z výsledků vyplynul pro naše oblasti nejlépe japonský topol, mi utvrzuje
v jeho dalším pěstování. Budu rád, když mi někdo přesvědčí
o tom,že se u nás paulovnie dá pěstovat a ukáže mi konkrétní porost
v Čechách. Pak ji začnu také pěstovat. Nezbývá mi než popřát hodně
zdaru paulownii ať splní očekávání všech jejích příznivců.
Ing. Jiří Ševčík
