Výsadba japonského topolu - štěpka, polena, kulatina

Přesné určení doby výsadby závisí na místních půdních podmínkách a průběhu počasí v jarních měsících. Obvykle jsou řízky topolů, stejně tak i sazenice, sázeny od poloviny března do dubna (max. do poloviny května), jakmile půdní vlhkost dovolí přístup sazečů nebo sázecích strojů na plochu. Sazenice však jde sázet i na podzim – přelom října a listopadu.

Výhodou podzimní výsadby je, že nečekáte na vhodnost jarního počasí, sazenice chytnou jarní vláhu a jsou 1 až 2 roky napřed před osními řízky.

U sázení řízků se nám osvědčilo posunutí termínu výsadby do druhé poloviny dubna. Výhodou je, že výsadba je provedena v době končících jarních přísušků a přízemních mrazíků. Květen bývá obvykle vlčí a nástup růstu a zakořenění řízku je rychlý, bez klimatických šoků. Nejčastěji se sázejí osní řízky nařezané z jednoletých případně dvouletých přírůstků v matečnicích r.r.d. Optimální délka řízku je 18–30cm a průměr od 0,5 do 2,5 cm.

V případě ruční výsadby se řízky japonského topolu zapichují rovně nebo mírně šikmo do připravené půdy. Musí být skoro celé v zemi a vrcholový pupen v úrovni půdy, tzn. řízek může vyčnívat maximálně 3 cm nad povrch. Na těžkých jílovitých půdách, je v případě nebezpečí utužení povrchu suchem lepší nechat řízky vyčnívat 3–5 cm nad povrchem. Po zapíchnutí je potřeba půdu kolem řízku zhutnit například sešlápnutím z boku tak, aby nebyl poškozen řízek. V případě mechanizované výsadby je postup závislý na typu sazeče (např. klasický lesnický dvojřádkový sazeč za traktor). Vždy je ovšem nutno dodržet zásadu, aby řízky netrčely více než 5 cm z půdy a půda byla kolem nich dobře utužena.

Méně obvyklý způsob výsadby je zakopávání celých 1–2 letých přírůstků (o délce 1 – 5 m) do rýhy 5–10 cm hluboké. V ověřovacích pokusech je tento způsob úspěšně ověřován pro mechanizovanou výsadbu rozsáhlejších porostů.

Je třeba dosáhnout ujímavosti alespoň 80%, protože veškeré vylepšování výsadby v dalším roce je velmi nákladné a musí se dělat sazenicemi. I tak je často neúspěšné. Pro oblasti trpící jarními přísušky je řízky nejlépe vysazovat co nejdříve (březen) nebo výsadbu provézt ze zakořeněných řízků. Například v Itálii vypěstují jednoleté sazenice topolů v hustých výsadbách a druhým rokem sází na plantáže (lignikultury) “zakořeněné řízky” – sazenice se silně ořezaným kořenovým systémem (na asi 2 cm pahýly) a s uříznutou nadzemní částí na 2–5 cm kolík, vrcholový pupen je po výsadbě v úrovni půdy. Ujímavost těchto sazenic je téměř 100%, ale cena za založení je výrazně vyšší.

Spon výsadby

Důležité je před založením plantáže rozmyslet si na co:

• polena
• štěpka
• kulatina

jak budu sklízet

• ručně motorovou pilou:
• harvestorem
• řezačkou na kukuřici

a jakou mechanizací budu ošetřovat plantáž.

Polena

Vhodné spony pro pěstování topolů „na polena“ jsou 0,60 – 0,75 cm v řadách a 160–200 cm řady od sebe. Což znamená cca. 8 000 jedinců na 1 hektar a doba obmýtí každých 5–7 let. V této době dosahují stromy výšky 11–15 m a tloušťky na pařezu okolo 12–20 cm. Hustým sponem stromů v řadách zajišťujeme tzv. samočištění kmenů stromu, takže stromy jsou pak rovné, vytáhlé a do1/2 až do 2/3 výšky bez větví a tím pádem je mnohem méně odpadu.

Po prvním obmýtí se plantáž znovu nezakládá. Využívá se tzv. pařezové výmladnosti, což znamená, že pařez znovu obroste. Vy jen v prvním roce po těžbě vyberete jeden dominantní prýt a ostatní vystřiháte, aby jste docílili opět jednoho kmene.

Štěpka

Pokud se rozhodnete pro pěstování štěpky, je vhodné zvolit mechanizovanou sklizeň kukuřičnou řezačkou. Výsadba se provádí do tzv. dvouřádků. Obvyklé spony dvouřádků 0,50×0,50 až 0,70×0,70 cm a jednotlivé dvouřádky od sebe 300cm a více, dle použité mechanizace. Doba obmýtí je pak každé 2–3 roky. V případě, že jste se rozhodli štěpkovat plantáž pěstovanou na kulatinu, lze použít tzv. stromovou metodu – vytahat celé neodvětvené stromy na odvozní místo a tam je seštěpkovat štěpkovačem.

Kulatina pro papírny a nábytkářský průmysl

U topolových plantáží se také může rozhodnout o změně produkovaného sortimentu a ze štěpky přejít na jednokmennou lignikulturu (obmýtí až 30 let) pro produkci vlákniny, která je použitelná v papírenském průmyslu nebo sortimenty pro nábytkářský průmysl.Pak se volí spony mezi jednotlivými jedinci 4×4m až 6×6 m nebo jejich varianty (4×5m…). Kmeny stromů se pak musí průběžně vyvětvovat, aby se docílilo co nevětšího procenta čistého dřeva – kulatiny.